Uzly a pomeranče – Iva Procházková

„A když zapomenu, co si musím pamatovat, a budu si pamatovat, co mám zapomenout?“ Matka vytáhla z kapsy provázek a podala mu ho: „Udělej si uzel.“ V jejím světě nebylo místo pro bloudění a pochybnosti. Kdo se matčinými zákony řídil a uměl vázat uzly, nemohl sejít z cesty. Pokud dospívání můžete pojmenovat jinými slovy, je to příběh hlavního hrdiny této knihy. Příběh o statečnosti, odpovědnosti, o první lásce, příběh, v němž velkou roli hrají koně. Koně jako sny, jako symbol nespoutanosti… Kniha je atraktivní, zábavná i dojemná, ale přitom nesentimentální. Příběh se odehrává v dnešní době a mohl by se odehrát kdekoli, ale konkrétně je zasazen na venkov, na úpatí hor. Darek je kluk, který bude čtenářům sympatický a blízký, kamarádi a spolužáci jsou počítačoví experti a tráví čas jako dnešní kluci a holky. Avšak Darek přece jen netráví všechen svůj čas jako jeho vrstevníci. Na pozadí horské scenérie tu dostávají mezilidské vztahy sílu, prudkost a hloubku, o které se velkoměstským dospívajícím ani nesní.