Zuzana Švabinská (nar. 1912) je dcera malíře Rudolfa Vejrycha a adoptivní dcera malíře a grafika Maxe Švabinského. Její kniha má všechny vlastnosti nutné pro dobrou vzpomínkovou literaturu: bohatou látku zahrnující téměř celé dvacáté století, velký milostný a rodinný příběh na pozadí historických peripetií, množství známých osobností z oblasti uměleckého života a v neposlední řadě autorčin vypravěčský talent. Kniha je strhujícím vyprávěním o Maxi Švabinském, jehož tvorba je dodnes předmětem rozporných hodnocení.
