Se samozřejmostí a nadhledem popisuje autorka život venkovské rodiny, která si pořídila kozu. Ukazuje se věčný koloběh života, přírodní kontinuita. Dílčí motivy jsou rozvíjeny vkusně, úsměvně a prostý Lízinčin příběh tak nabývá na svém hlubším významu právě proto, že si autorka na nic nehraje a vůbec nic ze života netají. Dětem nepřímo odpovídá na všechny všetečné otázky.
